Nigérie – Afrika

Nigérie je země v západní Africe. Má rozlohu 923 768 kilometrů čtverečních. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu. S počtem obyvatel 177,2 milionu (2014) je nejlidnatější zemí Afriky (pětina všech obyvatel kontinentu). Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos, dnes již více než dvacetimilionová megalopole. Úředním jazykem je angličtina. Sever země je osídlen muslimy a jih křesťany a animisty. Nigérie má bohaté zásoby ropy, je jejím pátým největším světovým vývozcem. Denní těžba této suroviny činí více než 2 miliony barelů.

Na území Nigérie se již v předkoloniálním období formovaly významnější státní celky. Jedním z nejdůležitějších byl Sokotský sultanát vytvořený na počátku 19. století.

Nigérie získala plnou nezávislost v říjnu 1960 jako federace tří oblastí (severní, západní a východní). Ústava zaručovala parlamentní republiku a značnou míru samostatnosti jednotlivých oblastí. Spolkové vládě byly dány pravomoci v oblasti obrany, zahraničních vztahů a obchodních a daňových politik. Britský monarcha zůstal oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou dvoukomorového parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet.

V roce 1966 došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům, které zemi uvrhly do vojenské diktatury. Po pogromu, jehož obětí se stalo přibližně 30 000 Igbů ve východních státech, vyhlásili příslušníci tohoto etnika v červenci roku 1967 nezávislý stát Biafra s hlavním městem Enugu. Následovala občanská válka, na jejímž konci bylo více než milion obětí a předáci povstaleckého hnutí museli kapitulovat. Biafra definitivně zanikla v lednu roku 1970.

V roce 1975 došlo k dalšímu, v tomto případě nekrvavému, puči, který odstranil Yakubu Gowona z jeho pozice v čele vojenské vlády. Nahradil jej Murtala Ramat Mohammed, který slíbil návrat k civilní vládě. Padl však za oběť atentátu a na jeho místo byl dosazen generál Olusegun Obasanjo, pozdější civilní prezident země.

V roce 1977 vznikla nová ústava a o dva roky později byly uspořádány všeobecné volby, v nichž zvítězil Shehu Shagari. Již v roce 1983 se Nigérie vrátila k vojenské vládě po dalším ozbrojeném puči. Do roku 1993 pak zemi spravovala Vrchní vojenská rada. Posledním vojenským diktátorem byl mezi lety 1993 a 1998 generál Sani Abacha, který zemřel náhle v létě roku 1998, údajně na předávkování viagrou při jedné ze svých častých návštěv oblíbeného nočního klubu. Na svém „kontě“ měl nejen vraždy opozičních předáků, ale i zpronevěru sumy až 3,5 miliardy amerických dolarů ze státní pokladny.

Po smrti generála Abachy byly v zemi konečně uspořádány svobodné a legitimní volby, prezidentem se na příštích osm let do roku 2007 stal Olusegun Obasanjo, viceprezidentem pak Atiku Abubakar. Od 29. května 2007 tuto funkci vykonával Umaru Yar’Adua (muslim), viceprezidentem byl zvolen křesťan – Goodluck Jonathan. V květnu 2010 po souhlasu parlamentu nahradil Jonathan těžce nemocného Umaru Yar’Aduu ve funkci prezidenta. Nové prezidentské volby se uskutečnily 16. dubna 2011 a Jonathan v nich porazil svého hlavního rivala, muslima Muhammadu Buhariho, načež na muslimském severu země vypukly nepokoje.[2]

Ve volbách v březnu 2015 zvítězil kandidát Muhammadu Buhari, který získal zhruba o 2,5 miliónu hlasů více, než Goodluck Jonathan. Jonathan výsledek přijal, čímž eliminoval možnost nepokojů. Volby měly podle pozorovatelů korektní průběh, zúčastnilo se jich 42,76% oprávněných voličů. Termín voleb byl posunut o šest týdnů z důvodu nepokojů na severu, způsobených hnutím Boko Haram.

Comments are closed.